Sportovní hřiště na Lazcích zůstalo v majetku města a budovy v majetku TJ Slovanu Černovír. Tato skutečnost a potřeba zařazení místních chlapců do sportovního života v naší části předměstí vedla výbor TJ Slovan Černovír k založení fotbalového oddílu reprezentovaného družstvem mladších žáků. V té době se vůbec neuvažovalo o tom, že se naváže na tradici SK a Slovanu Černovír. Výbor pracoval v tomto složení: předseda J. Petřík, členové V. Sediler, J. Malík, V. Rybařík, P. Vanský, L. Hynek, A. Konečný, J. Tesařík. Trenéři byli bývalí hráči Slovanu B. Juřina a L. Seidler.
V sezóně 1984-1985 ještě obsadilo družstvo poslední místo, postupem doby však chlapci vedení dobrými trenéry a vedoucím J. Malíkem zúročili svou píli a v roce 1987 obsadili 1. místo se ziskem 42 bodů a impozantního skóre 117:7. V této sezóně se rozrostl oddíl o starší žáky, když družstva žáků vedli P. Pliska a M. Drastich. V sezóně 1989 svoji skupinu vyhráli a získali právo postupu do okresního přeboru. Starší žáci vytvořili družstvo dorostenecké, které s úspěchem vedl jako trenér R. Brix. Dvojím postupem se dostalo do 1. třídy HFŽ. V následujícím období vznikla potřeba uplatnění hráčů odrostlých dorosteneckým kopačkám a záměrem výboru bylo opětné vytvoření družstva mužů. Tohoto úkolu se ujal bývalý hráč Miloslav Tihelka, který se stal i trenérem týmu. O sezóně 1993-1994 se dá hovořit jako obnově činnosti Slovanu Černovír, když faktickým potvrzením tohoto úmyslu bylo přihlášení družstva mužů do IV. třídy OFS. Mužstvo složené z bývalých dorostenců a zkušených fotbalistů, kteří hráli i vyšší soutěže a přestoupili k nám, vyhrálo s přehledem IV. Třídu OFS a postoupilo zásluhou vlastní i zásluhou dobré funkcionářské strategie výboru až do II třídy, OFS, kde se v ročníku 1994-1995 umístil Slovan na 4. místě. Ve výboru pracovali: J. Petřík, J. Judasová, R. Doležel, J. Malík, M. Malíková, Z. Langrová, J. Leitgeb, M. Tihelka, J. Kaspar, J. Tuška. Kompletní činnost začínající mladšími, staršími žáky a dorostem startujícími v 1. třídě HFŽ a muži v OP OFS nutila k zamyšlení nad dalším fungováním klubu. Výbor ve složení z roku 1996 rozhodl o velké stavbě: 1. vybudování travnatého hřiště, 2. vybudování tréninkové plochy, 3. vybudování klubovny. Nebylo to lehké rozhodnutí, zvláště za našich finančních možností. S pomocí vlastní píle, vynalézavosti a také finanční pomoci ČSTV, Česko-moravského fotbalového svazu, TJ Sigma, Olomouc a našich drobných sponzorů se dílo zdařilo. Máme k dispozici pěkný areál pro provozování našeho oblíbeného sportu od nejmenších až po dospělé, kde v kulturním prostředí můžeme trávit příjemné chvíle i my fotbaloví příznivci. V blízké době můžeme navázat i na sportovní úspěchy minulých let.
V dalších letech se podařilo našemu oddílu stabilizovat výkonnost mužstva mužů v okresním přeboru Olomoucka. V ročníku 1996-1997 obsadil Slovan 5. místo ve II. třídě, ale hned v soutěžním ročníku 1997-1998 se naskytla nečekaná příležitost postoupit do I. B třídy Olomouckého krajského fotbalového svazu. Po vyrovnaném průběhu soutěže, kdy se bojovalo až do posledního kola se postup povedl. Slovan obsadil v tabulce II. třídy první místo za 17 výher, 6 remiz, 3 prohry a 57 bodů při skóre 56:27. Od sezóny 1998-1999 hraje Slovan v I. B třídě bez přerušení do dnes.
V červenci 1997 však do fotbalového života Slovanu Černovír zasáhly rozsáhlé povodně, které napáchaly na nově vybudovaném travnatém hřišti nemalé škody. Poškozena byla hrací plocha, zasaženy všechny budovy a zničena spousta archivních materiálů Slovanu. Vše se však podařilo vrátit do použitelného stavu a soutěže pokračovaly dál. Rovněž družstva dorostenců a žáků se adaptovala ve vyšších soutěžích velmi dobře. Dorostenecký celek patřil k nejlepším oddílům v I. A třídě OKFS a každý rok živil naději na postup do krajského přeboru dorostu. Také žáci s přibývajícími počty hráčů zvyšovali svoji výkonnost a od sezóny 1995-1996 se, podobně jako dorost, stali důstojnými účastníky I. A třídy OKFS. Pro družstvo mužů byla účast v I. B třídě vrcholem stávajících možností i to však znamenalo velký kus práce trenérů a mladých hráčů. V pro nás premiérovém ročníku 1998-1999 v 1. B třídě obsadili muži 7. příčku
Neplatilo to však o dorostu. Pro ně se stala I. A třída těsnou soutěží a po 1. místu v sezóně 1998- 1999, pod vedením trenéra Jiřího Pekaře, hráli v následujících dvou letech v krajském přeboru. Bohužel však doplatili na nutnost vytvořit družstvo mladších i starších chlapců, čímž se velmi snížila kvalita mužstev. Následoval sestup zpět do I. A třídy. Byla to však cenná zkušenost do budoucna. Muži obsadili v ročníku 1999-2000 v 1. B třídě 8. místo a stejné umístění zopakovali i v sezóně 2000-2001.
V ročníku 2001-2002 se muži v 1. B třídě zlepšili a obsadili 5. místo, které obhájili i v následující sezoně 2002-2003. Po dvou letech se dorost Slovanu stal opět vítězem I. A třídy v sezóně 2002-2003.
A tentokrát už postup do KP zvládl a oba dorostenecké celky se umisťovali do 6. místa v tabulkách KP. Vrcholem úspěšných dorostenců se stal ročník 2004-2005, kdy celek mladších vyhrál celou soutěž a stal se přeborníkem Olomouckého kraje. Trenéry celku byli Jiří Vrána a Radek Palaščák.
Také žáci se každý rok snažili přiblížit 1. místu v tabulce, jež by znamenalo postup do krajského přeboru. Nejblíže k tomu měli v ročníku 2003-2004, kdy skončili na 2. místě, jen s malou ztrátou na první Hranice. V ročníku 2005-2006 se však starší žáci pod vedením trenéra Karla Tománka dočkali. Svou I. A třídu vyhráli a stali se poprvé v historii účastníky KP žáků.
V ročníku 2003-2004 došlo v družstvu mužů k malém krizi, kdy bojovali o záchranu v 1.B třídě. Na konec obsadili předposlední 13. příčku a sestoupily poslední Mladějovice. Hned v následujících dvou sezonách 2004-2005 a 2005-2006 pod vedením trenéra Frideckého obsadil Slovan shodně slibná 3. místa. Na přelomu těchto ročníků dosáhlo mužstvo rekordní počet zápasů bez porážky. Od 24. 10. 2004 do18. 9. 2005 muži neprohráli 21 zápasů. Tuto skvělou sérii ukončily po 328 dnech Kožušany, kde Slovan prohrál 2:1. Větrná smršť v roce 2004 ukázala na nebezpečí, které tvoří přerostlé topoly, tyčící se po obvodu hřiště. Polámané větve představovaly velké nebezpečí úrazu pro hráče, diváky i občany v Tvrdíkově ulici. Proto bylo v zimě 2004/2005 pokáceno 29 stromů. Ročník 2006-2007 zastihl na trenérském postu Milana Vaňáka, který s muži vybojoval 6. příčku v tabulce. V roce 2006 zasáhly Černovír opět povodně, ale hřiště bylo tentokrát zasaženo jen nepatrně. Ihned po skočení soutěží v červnu 2007 se uskutečnila velká akce přestěhování kryté tribuny ze stadionu Sigmy na hřiště Černovíra. Tribuna byla ještě během prázdnin sestavena a v srpnu již sloužila návštěvníkům areálu. Na tomto místě je třeba vyzdvihnout skvělé manažerské schopnosti Miloslava Tihelky, který celou akci skvěle zorganizoval. Samozřejmě za nemalého přispění mnoha dobrovolníků z řad příznivců i členů klubu.
V následujících letech se mužstva ujímá úspěšný trenér dorostu Martin Suchánek a nevede si špatně. V ročníku 2007-2008 obsazují muži 4. Místo. Během letní přestávky proběhla rekonstrukce šaten. Rozhodčí se přestěhovali do samostatného objektu u brány. Bývalá šatna rozhodčích začala sloužit hráčům a sousedící šatna byla přebudována na sprchy hostí. To vše opět pod taktovkou Miloše Tihelky. V ročníku 2008-2009 muži končí na 6. místě a v sezoně 2009-2010 na 5. místě.
Soutěžní ročník 2010/2011 začal ve Slovanu přípravami všech celků již v polovině července, neboť sezona začínala prvními mistrovskými zápasy už druhý srpnový týden. Na důkladnou přípravu včetně doplnění kádru tedy moc času nebylo. A zvlášť u mládežnických celků to bývá ten základní předpoklad solidních výsledků. Soudě podle konečných výsledků se sezóna nakonec výsledkově povedla. Muži se v posledních letech vždy pohybovali v horní polovině tabulky a tak předsezónní cíl zněl pokusit se o možnost postupu do vyšší soutěže, tedy I. A třídy. Kádr zůstal téměř beze změn, jen byl doplněn o gólmana Petra Zemana (přestup z Horky n. M.) a kmenové nadějné dorostence 31 Tomáše Zapletala a Pavla Navrátila. Že složení mužstva je v pořádku ukázal poslední předsezónní test, jímž je tradiční Mikšíkův memoriál ve Chválkovicích. Ten Slovan dokázal v roce 2010 vyhrát, když ve finále porazil na penalty favorizované Dolany. A předvedená hra fanoušky opravňovala k optimismu. Tím spíš, že i vstup do mistrovských utkání byl skvělý a po 5. kole se černovírští ocitli v čele tabulky. Potom sice přišel malý výpadek formy, který vyvrcholil domácí prohrou s Majetínem. Mužstvo krizi zahnalo domácí výhrou nad tehdy suverénními Novými Sady a podzimní část ještě vylepšilo zvládnutými předehrávkami jarních odvet. Konečné 4. místo po podzimu s 26 body bylo asi adekvátní kvalitě celku. Do jarních odvet si Slovan předsevzal vylepšit výsledky na hřištích soupeřů a zatraktivnit herní projev. Mužstvo v zimní přestávce převzal trenér Martin Zmrzlý a výsledky v přátelských utkáních před sezónou naznačili, že hráči dostali nový impuls. A tentokrát byl vstup do mistráků více než fantastický. Slovan vyhrál ze 7 zápasů celých 6 a to ještě jediná prohra ve Slavoníně byla naprosto zbytečná. Rázem se dotáhl na čelo tabulky a vážně se zařadil mezi možné uchazeče o postup. Bohužel se opět ukázalo, jak je těžké si udržet formu celou polovinu sezóny. V posledních čtyřech utkáních totiž Slovan nezvítězil a škoda byla hlavně ztrát doma s Velkou Bystřicí a v Července. Sezónu tedy Černovír zakončil na 4. místě v tabulce se ziskem 46. bodů. A všechny předsezónní cíle byly naplněny. Potěšil hlavně herní projev na soupeřových hřištích včetně počtu vstřelených branek. Jakkoli je 4. místo velmi dobré, je velká škoda herního výpadku. Tak blízko postupu Slovan dlouho nebyl. Do další sezóny 2011/2012 tedy mohl vstoupit plný očekávání.
Starší dorostenci Slovan sezónou 2010/2011 prošli s výsledky jako na houpačce. Celek trenérů Ivana Maixnera a Josefa Holáska nezačal vůbec dobře a i díky těžkému losu a dost obměněnému kádru se pohyboval v dolní polovině tabulky KP. Naštěstí mužstvo ukázalo zdravou morálku a druhou polovinu podzimu odehráli chlapci velmi slušně a nakonec se v tabulce zařadili na 4. místo s 18 body a nevelkou ztrátou na čelo. Atak prvních pozic potom potvrdil i vstup do jarních odvet. První 3 mistrovská utkání na jaře Slovan vyhrál a přiblížil se 1. místu na dva body. Bohužel ani starším dorostencům se nevyhnul pokles formy a v dalších zápasech do konce sezóny se už vítězství nedočkali. A tak se zařadili na konečné 6. místo se ziskem 30 bodů. Je to asi trochu zklamání, ale svoji úlohu zásobárny hráčů pro první mužstvo dorostenci splnili. Hráči jako Jarda Sedlář, Eda Pulkert a střelec téměř poloviny gólů Marek Havelka už první šance v dospělém fotbale dostali a nevedli si vůbec špatně.
Mladší dorost působil v sezóně 2010/2011 v KP pod vedením mladých trenérů Ondřeje Fojtíka a Tomáše Koppa. A jeho výsledky byly pro všechny příznivce Slovanu velkým překvapením. Velkou výzvu vyrovnat se mládežnickým centrům jako jsou Šumperk, HFK, Jeseník a Mohelnice přijali s vervou a podzimní část zakončili na výborném 3. místě se ziskem 19. bodů. V jarní části se na mužstvu docela podepsaly faktory jako zranění opor, velmi časté alternace v mužstvu starších dorostenců a taky částečný výkyv formy. Proto Slovan 3. místo v tabulce neuhájil. V důsledku prohry v posledním kole v Kralicích a současně vysoké výhry Mohelnice nad Konicí skončili mladší dorostenci při rovnosti bodů na čtvrtém místě o jeden gól. Velmi dobře tak oddíl reprezentovali a byli po právu vyhlášeni nejlepším celkem Slovanu Černovír v sezóně 2010/2011. Doufejme, že se kádr v tomto složení podaří udržet do dalších let.
Starší žáci Slovanu měli před sezónou 2010/2011 jediný cíl. A tím byla záchrana v soutěži KP. Tým trenéra Antona Guskoviče se celou sezónu pohyboval ve spodních patrech tabulky, ale neustále se zlepšoval. Výsledkem byla velmi dobrá jarní část odvet a podzimní 14. místo bylo vylepšeno na konečné 12. místo se ziskem 24 bodů. Doufejme, že další sezóna bude zase o nějaký krůček lepší a že se podaří přítomnost v krajském přeboru udržet.
Mladší žáci nastoupili do sezóny 2010/2011 jako nově vytvořený celek z bývalých benjamínků. Tento přechod do starší kategorie byl postaven před trenéry Jiřího Hrona a Jana Hanouska. Podzimní část sezóny se zdálo, že mužstvo bude hrát ve středu tabulky KP a bude výsledkově lepší než starší žáci. V jarních odvetách se však mužstvu tolik nedařilo. Přesto je 12. místo se ziskem 19 bodů jako premiérové umístění ve vyšší kategorii slušným příslibem do dalších sezón ve Slovanu Černovír.
Dalšími kategoriemi, které je potřeba ve výčtu oddílů Slovanu zmínit jsou mladší a starší přípravky. U těchto nejmladších fotbalistů se snaží trenéři Placek a Zembol o co největší zaujetí chlapců pro fotbal. Podle výsledků v okresních soutěžích i podle účasti na trénincích je vidět, že se v budoucnu můžeme těšit na další odchovance černovírské mládežnické kopané.
V současnosti pracuje výbor klubu v tomto složení: Luděk Fojtík předseda, Miloslav Tihelka, Lubomír Seidler, Jiří Vrána, Lukáš Sedláček, Jan Hanousek, Martin Suchánek, Rostislav Holický, Zdeněk Pulkert, Miroslav Koupil, David Žoch. Po úspěších mládežnických celků je jasné, že se vedení Slovanu nespokojí jen s pouhými průměrnými výsledky mužů v I. B třídě. Jistě by si všichni funkcionáři a fanoušci Slovanu přáli další 1. místo v tabulce. A je jasné, že na řadě jsou nyní právě muži. Toto je největší sportovní cíl oddílu do dalších let. Mezi další cíle současného vedení klubu patří vybudování tréninkové plochy s umělým povrchem, položení automatické závlahy na hřišti a zlepšování zázemí jak pro hráče, tak pro fanoušky a návštěvníky našeho hřiště. Jsou to cíle finančně velmi náročné, které klub ze svých prostředků není schopen financovat. Děkujeme proto všem sponzorům, kteří nám přispívají na činnost i obnovu areálu a těšíme se, na další krásné sportovní zážitky v příjemném prostředí našeho klubu Slovanu Černovír.
Použitá literatura: Český fotbal 1901/2001 Metoděj Zajíc - Historie kopané v okrese Olomouc 1905-1981 Archív Bohuslava Jareše. 20 let hanáckého sportu J. Cekl, Fr. Dosoudil, J. Grác