PĚŠÍ PŘECHOD PŘES KOSÍŘ   ANEB Z KAPLE NA ZÁKLADNU

Dlouho zvažovaný pěší výlet na Kosíř dostal konkrétní obrysy v podobě termínu 11.12. při rekordně obsazené tůře na Loveckou chatu 20.11.2021. Zdálo se, že téměř měsíční přípravy zaručí hojnou účast a tudíž to bude vyvrcholení naší podzimní chodecké sezóny. Takhle dlouhá doba dopředu ale zase sebrala možnost vědět aktuální počasí, jenž je v tomto období docela proměnlivé. A ve čtvrtek nasněžilo docela dost mokrého sněhu. No a tak se nakonec zúčastnili jen 4 členové, a to výhradně z té mužské části oddílu. Takže se dá mluvit o zdolání další mety, ale o vyvrcholení sezóny jen ztěží. Ale ti čtyři, Vránič, Suchy, Pepa Holásek a Pavel Žvátora, si to užili náramně. Zajímavá byla už cesta vlakem od hospody U Anči, přes Příkazy a Senici do Kaple. Vlak byl překvapivě téměř luxusní. Po výsadku v Kapli nás čekal první, asi doukilometrový, úsek po neprošlapaném poli. Nadšeně jsme ho zvládli a pokračovali na kopec už po zasněžené asfaltové cestě. Na vrcholu Kosíře jsme byli krátce před 11:00. Naše obavy ze zdržení při rozdělávání ohně byli rozptýleny již při spatření kouře z komína legendárního kosířského krbu. Přišli jsme tak snadno k ohni založenému turisty před náma. Rovněž i k suchému dřevu. Takže opečení přinesených špekáčků jsme zvládli rekordně rychle. Pochvalu si užil Vránič, který měl, jako správný šenkýř, dokonce připravenou hořčici. Po krátkém rozjímání u rozhledny jsme pokračovali už cestou z kopce po zelené značce směrem na Lhotu pod Kosířem, Kníničky přes Střížov až do první a poslední hospody na cestě. A to k Jadrníčkovi v Náměšti na Hané. Tam naštěstí neměli problémy s provozem a tak nás, unavené poutníky, pěkně odměnili Jadrošem a Višňákem. Potom už nás čekala ta delší a méně zajímavá cesta na základnu. Z Kaple do Náměště jsme ušli 12 km a čekalo nás zbylých 16 km. Zdálo by se, že to je jen dojití, ale přece jen to jsou minimálně 3 hodiny poctivé chůze. Trochu jsme si to zpestřovali měřenými rychlými úseky a stanovili jsme prozatímní rychlostní rekord 8 minut 24 sekund na 1 kilometr. A přesně jak jsme předpokládali, tak to i dopadlo. Poslední porci heffronu jsme dopili před Jadrníčkem v 13:05 a závěrečnou rundou jsme se odměnili na základně přesně v 16:00. Tedy ještě za světla. Pak už nás čekalo jen závěrečné zhodnocení bezvadné soboty při pár pivečkách na domácí půdě. Plánovaná výzva byla splněna a ani to počasí nakonec nebylo vůbec špatné. Téměř nefoukalo a tak možná chybělo jen třeba malinký záblesk sluníčka. A samozřejmě ženský element. Tak snad příště a možná ještě v roce 2021.

© MS