CYKLO REŠÁKY A HORNÍ MĚSTO UNIČOVSKO, 100 Km     

Poslední červencový víkend jsme se opět sešli k plánovanému výletu. Před zprávou z akce musíme nejprve zmínit skutečnost, že zásluhou Kišinů, Čebišáků a Blážovců nám přibyly do sbírky další turistické známky. Všichni tito členové využili svých rodinných dovolených a dovezli suvenýry z Jeseníků, Českého Švýcarska a Beskyd. Chválíme. Už to tedy vypadá hodně nadějně s naším cílem zkompletovat první číselnou desítku známek. Chybí už jen Ramzová, Šerák, Červenohorské sedlo a Karlova Studánka. Už je ale naplánována pěší tůra z Ramzové přes Šerák až do Kout, takže to snad brzo dotáhneme. A teď k výletu na Rešáky. Prvním původním plánem byla jízda na Macochu a zpět, ale vzhledem k účastníkům byla tato verze nahrazena „jednodušší“ akcí na Rešáky. Jízdy se tentokrát nezúčastnili Kišini a Radek s Marcelou, ale naopak podruhé během krátké doby přišel pán ve žluté šusťákovce, tedy Pavel Žvátora. Takže nás bylo 6. Čebišáci, Suchoši a Pepa s Pavlem. Trasu jsme zvolili přes Šternberk a Babice do Paseky, Dlouhé Loučky, Valšova až k Rešovským vodopádům. A po první zastávce na Expedici ve Šternberku, která byla poměrně brzká, to nevypadalo nijak famózně. Teprve potom se ale nálada začala pomalu vylepšovat, až k závěrečné téměř euforii. Krásně se nám šlapalo a úplně v pohodě jsme stanuli pod Rešovskými vodopády. Teprve tady jsme operativně změnili původní itinerář a stanovili si vyšší cíl s dědinami Rešov, Horní Město a Tvrdkov. První část do Rešova jsme museli z kol sesednout a tlačit mezi lidmi do prudkého kopce. Nejvíc zabojovali Pepa s Čebou a kopec téměř vyjeli. Škoda, že nejel Radek, protože to byla výzva přesně pro jeho elektrokolo. Na vrcholu jsme dali pivo a pokračovali ve stoupání na Tvrdkov. To už ale po pěkné cestě. V Tvrdkově jsme pak zhluboka vydechli a kochali se pohledem do údolí na Uničovsko. Následný sjezd do Břevence a Šumvaldu byl potom odměnou za nestoupané metry. Jelo se nám moc pěkně po stezkách až do Uničova. Z Rešova do Uničova „ na Hradby“ za hodinku. Tam poslední zastávka na občerstvení a taky k zafandění Markétě Vondroušové ve finále tenisu na OH v Tokiu. Bohužel to nestačilo, ale i stříbrná medaile je velký úspěch. Při diskuzi jsme zjistili,    že bychom měli při návratu atakovat 100 najetých km a přizpůsobili tomu zpáteční trasu přes Litovel. A tohoto cíle jsme v pohodě dosáhli. První stovka to byla pro Čebišku a Suchošku a pro Pavla to zas byla meta potřebná ke vstupu do skupiny „Turistů“. Tyto úspěchy jsme pak na základně náležitě oslavili. V cíli jsme byli v 18:00, tedy po osmi hodinách od startu.